Žena s diagnózou vlastní názor

28. února 2012 v 8:46 | Johanka |  Ženy, které běhaly s vlky
Johanka mi jednou na facu napsala něco ve smyslu: "... a Ty se divíš! Žena s diagnózou vlastní názor..." Možná vás stejně jako mě bude zajímat, co si Johanka pod touto diagnózou představuje. Kdo ví, jaké číslo by v lékařských tabulkách měla. Ta diagnóza samozřějmě.

Vařím příšerně. Jediná jídla, která umím opravdu dobře, jsou zelňačka, otrubový chleba, čočka na kari a vegetariánská pizza. Recept na ní mě naučila kamarádka Jana. To zvednete telefon a za půl hodiny máte oběd ve dveřích. V mém případě i se sympatickou oblohou s chrpově modrýma očima. Umím taky uvařit modelínu. Velmi kvalitní. Oranžová nám na stropě visí už třetí měsíc.
Nežehlím více jak pět let, protože mě to nebaví. Raději se učím hrát na piáno, pozoruji podzim, kterak si pohrává s barvou světla za oknem, nebo házím arašídy do vzduchu a chytám je pusou. Můj poslední rekord byl dvanáct lapených po sobě.
Často taky pozoruji své syny. To oni mě naučili, co je důležité.
A je to dvanáct po sobě chycených arašídů do pusy…mnohem víc, než vyžehlené kalhoty.
Je to hudba, na kterou při vaření tančíte, mnohem víc, než chuť oběda.
Je to dobrý pocit ze sebe, když vstáváte, mnohem víc, než dokonale ustlaná postel.
A je to celoživotní radost z hledání, ne trauma z tápání se k odpovědi na otázku:
Kdo jsem JÁ?

Co si myslíte o cukru? Je sladký? Opravdu? Není někdy, tam vzadu na jazyku, lehce štiplavý? Nepřipomíná vám jeho chuť vůni levandule? Nebo prvního polibku? Chutná vám?
Jakou dnes máte náladu? Dobrou? Špatnou? Modrou, žlutou, růžovo-zeleně proužkovanou?
Jste zamilované? A chcete být? A co víte o očkování? O čase? A o lásce?
Řeknu vám jedno: všechno, co víte, jsou nesmysly. Nesmysly, které vám řekli druzí. Jen zkušenost, kterou prožijete a procítíte, má pro vás hodnotu. I když se vaši rodiče snažili předat vám své nejlepší názory, byly to jen jejich názory. Ani vaše nejlepší přítelkyně, manželé, lékaři, učitelé…ani ti nežijí váš život, necítí vaše emoce, nemají stejné chutě, sluch, zkušenosti, vnímání… Neznají člověka, kterým skutečně jste. Znají jen toho, kterého jim ukazujete, a to ještě zkresleného vlastní chutí, sluchem, zkušenostmi, vnímáním…

Přesto byl kdysi jeden moudrý muž, který říkal: "Všechno, co potřebujete vědět, máte v sobě." A jiný, který totéž povídal jinak: "Království nebeské je ve vás."
A pak je tu můj známý Libor, který povídá: "Rozdíl mezi ženou a dívkou je v tom, že žena ví, co chce."

A já
chci znovu dýchat atmosféru synagogy v Betlémské
chci dál jezdit do zemí začínajících na samohlásku
chci svůj tep cítit v srdci samotné Matky Země, protože ona jediná má odpovědi, které už znám
chci cítit čistý vzduch z dob, kdy Matylda vozila freonového ducha daleko v čase
chci tančit jako smyslů zbavená, protože když se nedívají, tak JSEM
chci si s Káťou vyprávět vymyšlené sny na pokračování
chci se těšit na Vánoce, narozeniny, druhé rande a rychle naplánované výlety
chci odpouštět a dělat, že se nic nestalo.

A co chceš ty, má úžasná, jedinečná sestro?

Autor: Johanka, další její blog je Taši Dele
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. února 2012 v 12:37 | Reagovat

Co si myslíte o cukru?

K cukru patří bič.
Svět má být vyvážený.

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 29. února 2012 v 22:25 | Reagovat

Pojídání arašídů hozených do vzduchu, cesty do zemí začínající na samohlásku...ta paní mě baví :)

3 Johanka Johanka | Web | 2. března 2012 v 9:06 | Reagovat

Ups...tohle měl být spíš návrh článku...ale je tu, takže to tak má být :) Jen jsem chtěla vyjádřit lehce euforický stav někoho, kdo pochopí, že svět není místo nalajnovaných škatulek, ale individuality, neustálého tvoření, reakcí, dynamiky... a to všechno jde, i když jste matkou, uklízečkou, manažerkou, dlužníkem, věřitelem, samoživitelkou, podvedenou manželkou, opomíjenou milenkou, nenáviděnou nadřízenou, či vyhledávanou podržtaškou. Protože za tím vším je každá z vás jedinečná-a to i přes to, že vám to manžel nikdy neřekne, nadřízený neohodnotí a děti nevrátí. Jedinečnost musíte nejdřív vidět vy a to jde jedinou cestou-být šťastné. Když člověk zjistí, jak sebe samotného dělat šťastným, odpovídá si na tu položenou otázku: Kdo jsem JÁ. Tak...asi tak. Amen

4 Johanka Johanka | Web | 2. března 2012 v 9:08 | Reagovat

...a určitě...má být svět vyvážený :) Individualita vede k jednotě. I když to zní jako heslo let 80. :D

5 adaluter adaluter | Web | 7. března 2012 v 20:53 | Reagovat

[3]: Musím uvažovat o změně. Připadám si spoutaná, konvencemi, názory lidí, rodičů, ustrašená ze všeho, co může přijít a........a nelíbí se mi to, strašně se mi to nelíbí.
Číst co jsi napsala, je jako nadechnout se chladného vzduchu v horkém dni, jako nadechnout se naděje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama