Život je krátký a touha bez konce

7. května 2012 v 16:02 | Alena Vorlíčková |  Společné čtení a recenze knih
"Pak se náhle cítí klidný, skoro uvolněný, jako by byl působením odloučení méně přítomný v současném okamžiku než ve vzpomínkách na ten okamžik, a jako by všechno, co viděl, už bylo vytištěno na desce stříbřitých fotografií.

Jsou tak vytištěné mraky plující ve formaci nad Paříží, černé auto zaparkované na konci slepé ulice, dvě světlovlasé ženy vycházející z hotelu, Číňan házející drobty chleba holubům a jiný Číňan, netrpělivě obracející stránky svých kurzovních novin, aniž tuší, že i on je na obrázku."


Miluju klasickou literaturu, francouzskou nebo ruskou. Miluju knížky, kde věty navozují představy jako ve filmu, kde krásná slova tvoří ty úžasné věty, které mám chuť si opisovat do deníku. Milostný příběh o nekonečné touze odehrávající se hlavně v myšlenkách, představách a vzpomínkách. Miluju popisy různých míst v Paříži a ve Francii. A všechno to jsem našla v nové knize Patricka Lapeyra Život je krátký a touha bez konce.

Patrick Lapeyre, nar. 1949, je absolventem literatury na pařížské Sorbonně, profesorem francouzštiny na jednom pařížském gymnáziu a autorem sedmi (?) románů. První kniha mu vyšla v roce 1984 a Život je krátký a touha bez konce byl nominován v roce 2010 na tři nejvýznamnější literární ceny zároveň, získal Prix Femina.

Srdečně vás zvu k dalšímu čtenářskému dobrodružství. Těším se opět na vzájemné sdílení myšlenek a pocitů. Já začínám číst knihu znovu a ty nejgeniálnější věty si budu zapisovat sem a vy můžete taky.

Alena
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama