Muž, který si hraje, nezlobí

28. prosince 2013 v 22:20 | Edith Holá |  Redakce blog-magazínu Gaia
Muž, který si hraje, nezlobí
Text: Edith Holá

"Tys nebyl s dětmi na lampioňáku?"
"Zapomněl jsem."
Kolikrát za poslední měsíce tohle slyšela?
"Adámek ale říkal, že jste ze školky odcházeli, když právě začínal průvod. Bylo mu to líto."
"Nevydírej přes děti, jo?"
"O co šlo tentokrát? Sebrali by ti hrabství Kobylisy nebo Ďáblice? Přestal bys být rytířem nebo princem?"
To už jsi přestal být dávno, došlo jí. Rozbrečela se. Ona, která plakat neumí.
"Přestaň mít nadstandartní emoce."
Slaná voda změnila směr. Během chvíle utvořila jezera na ramenou a pod poryvy ledového větru zamrzla. Okolo srdce udělala přehradu, ze které pravidelně upouštěla do břicha, podbřišku, celé pánve a nohou. Mokré stopy žalu za sebou hned sušila.
Vyhodili ho těsně před Vánocemi. "Je nám líto, váš post je moc drahý, šéfa už nepotřebujeme. Dohodneme se hodinově?" Nebyl problém. Už druhý den volali headhunteři. Desítky konkurzů, pohovorů, kol jako na prezidenta Ameriky. Když začínalo být jasné, že práci nesežene ani po půl roce, dodávala mu kuráž: "Přijde ta pravá, vždyť jseš dobrej, umíš plynně pět jazyků a deset pasivně, jsi jako papež.
"Ale překvalifikovanej," odpověděl skepticky.
Po roce se ozývali už jen minimálně. Byl moc drahý. Slevil z platu a tím byl podezřelý. Nikdo přeci nemůže jít pod svou úroveň. Jeden konkurz po šesti kolech vyhrál. Radoval se. Záhy však přišel email, že nevyhovuje firemní kultuře.
"Co to do prdele znamená?" zvolal od počítače.
Nevěděla taky.
Nezaměstnaný muž, to je peklo, říkaly všechny rozvedené a rozvádějící se ženy okolo. Řve, má deprese, začne chlastat. "A nejhorší je, když začne hrát hry," dodala Jolana. Vzpomněla si na její slova, když se na ni v celém vagóně usmívali muži s remotama v ruce. Začal advent a reklamní kampaň na dárky od on-line Ježíška zesílila. Mužní, krásní,... s očima zářícíma vzrušením. Co asi hráli, když je fotili? Minecraft, Stronghold,...?
Vždycky se vyhýbala chlapům, co hráli fotbal, doma leželi na sofa a čučeli… zase na fotbal. Gól!!! Představovala si, jak by sebou pokaždé trhla. S takovým by jí to nikdy nevyšlo. Co by dnes dala zato, aby manžel vzal míč a šel se syny čutat. Věděla, že sedí doma a hraje. Udělá si pětiminutový oběd s Vitanou. I za tu chvilku může někdo z jiného koutu světa zničit jeho vybudované město, ztéci hrad,... Děti vyzvedne ze školky a školy a nejkratší cestou domů. Zapnout počítač, vybrat si tvář rytíře a hrr na ně! Kluky už taky nakazil. Bleskový útok!!! Škubne sebou.
"Proč nejdeš stavět nebo obchodovat v reálu?"
"Nechci živnosťák. Neplatěj faktury a handrkovat se o každých pět tisíc nebudu. Já vás musím uživit," přelil na společné konto peníze na další měsíc ze spořicího účtu, který před pár lety pojmenovali "dostavba domku".
"Jsou jeho. On je vydělal," komentovala to starší kolegyně. "Ber to tak, že muž, který si hraje, nezlobí. Manažerů bez práce jsou prý plné Bohnice."
Jenže on si nehraje. Hraje. Chybí tam to zvratné si!
Když překročil rok a půl bez práce, už ho nepodporovala. "Jdi aspoň učit jazyky. Každá pětistovka dobrá. Nebo kamarád hledá do Fujilabu brigádníka na víkendy. Prodávat tě přeci baví, ne?"
"Nehledej mi pracovní terapii!" zařval a nasadil si sluchátka. Za chvíli německy domlouval strategii, jak zničit vesnici Vyšehrad a vydobýt zpátky Ďáblické panství. Opanovával postupně celou Prahu.
Odešla.
Za hodinu šel kouřit na zahradu. Při návratu procedil mezi zuby: "V našem týmu jsou i dvě ženské."
Asi chtěl, aby se nad sebou zamyslela.
"V kuchyni nesvítí světlo, prosím, můžeš ho vyměnit? Už jsem to říkala minulý týden."
"Zapomněl jsem, zítra to udělám."
"Proč ne dnes?"
"Mám moc práce."

Vrátila se z kanclu domů. Za dveřmi se přilepila k něčemu sladkému. Ještě v botech se vrhla ke šňůře na záchodě a zatáhla. Nikdo z jejích tří chlapů se doma už ani neobtěžoval splachovat. Téměř okamžitě zapálila vonnou svíčku. Grif měla nacvičený. V ponuré kuchyni, kde nesvítilo další světlo se pokusila uklidit nádobí do myčky.
"Tys měl dnes pohovor?"
"Ne."
"A včera, předevčírem, předpředevčírem?"
"Ne."
"To nemůžeš vyměnit ty blbý světla a každý dopoledne to tady aspoň trochu uklidit?"
"Nemám čas."
Led v ramenou řezal. Chtěl se rozšířit do hlavy.
"Do prdele, a co tady celej den děláš?"
"Co ti je do toho!"
"Ty..." Chtěla vyslovit to slovo, které nikdy ještě nepoužila. Ani teď ho nevysloví. "Vypni ten debilní počítač," zasyčela.
Zasmál se.
Led se rozšířil do plic. Namáhavě řekla: "Vypni ho, prosím tě, nebo to udělám já."
"Jooo! Mamííí, vypni hoooo!" hecoval starší syn.
Všechno je to špatně. Všechny ty sny o výchově, jak neudělá chyby, jak bude mít chlapa, který se bude dětem věnovat, na všem se dohodnou, bude ji inspirovat,... Přikryl si pro jistotu power rukou. Skočila a vyrvala kabely ze sítě. Led se na chvíli v jedné plíci rozpustil. Mohla dýchat volněji.

"Jak se máte?"
"Dobře, pane doktore, ty prášky zabíraj."
"Co manžel?"
"Pořád nepracuje. Už dva roky. Je překvalifikovanej. I když si údajně změnil životopis, nikde ho nechtějí. Hraje hry."
"To si nijak nepřivydělává?"
"Ne. Vlastně hraje jednu jedinou hru. Pořád. Do tří do rána. A celý den."
"To je moc špatný. To už ztratil i pracovní návyky. Ať přijde taky."
Večer mu řekla, že s ním chce psycholog mluvit. Byl to jejich společný známý. Mohl za ním zajít. Aspoň jako za kamarádem. Za tím posledním, co má, uvědomila si skepticky.
"Ty chceš, abych bral taky ádéčka jako ty? Já nejsem blázen. Já jsem v pohodě."
Ale já ne! Ty č..., srdce zledovatělo a slova v něm zůstala vytesaná.
"Už nám dochází prachy, co jsme měli na domek. Blíží se Vánoce a my nebudeme mít na dárky pro děti. A ty sis dal nejmíň rok dovolenou a hraješ tu zasranou hru. Rok jsem tě podporovala, ale pak už ne. Zničil si nám vztah svou závislostí..."
"Za to můžeš ty. Kdyby ses mi víc věnovala, nehrál bych." Ušklíbl se.
Zevnitř oka mráz nakreslil poupě. A jaké povinnosti má manžel?, pomyslela si. Růže ji zakryla sněhově bílými plátky půlku tváře.
"Tys prohrál sám sebe. Já už tě nechci," špitla a nevěděla, jestli z toho bude povodeň, která ji podemele nohy nebo ledová královna.

V adventu metrem přestala jezdit. Nechtěla vidět reklamy usměvavých mužů, co třeští oči na obrazovky a monitory se skvělými akčními hrami. Čekala na tramvaj a třásla se zimou. Přijížděla zase devítka, kterou nepotřebovala. Zastavila jí před nosem, otevřela svůj prostřední chřtán uprostřed reklamního minimalistického obýváku. Před dveřmi hrál chlapec se svým tátou xBox. Za dveřmi seděly na sofa dvě šťastné ženy. Pohledem i myšlenkou se zastavila u nich. Rychle by vám ty úsměvy zmizely, kdyby ten váš hrál celé dny. Tmavovláska se na ni otočila.
"Jolano!" zděsila se a vytřeštěně zírala na reklamní plochu umístěnou na tramvaji.
Kamarádka s úsměvem ala John Kennedy jejím směrem prohodila: "Pochop. Za reklamy na herní konzole se výborně platí a od toho mýho mi alimenty nestačí. A děti už naplnili schránku svých vánočních přání až po okraj. Znáš to."
Tramvaj zacinkala a odjela.

Rázně došla domů. Vysypala schránky obou svých dětí. "Tak kluci a kdyby Ježíšek mohl přinést jen tři dárky, jaké by to byly?"
Kluci zvážněli a horečně se přehrabovali vystříhanými obrázky z katalogů, vlastními kresbičkami a prvňáček i svými papírky s písmem ještě trochu doleva.

"Tabléét, nintendo wí účko, zlatý remout..."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tess Pfeifer Tess Pfeifer | 28. prosince 2013 v 22:36 | Reagovat

Pěkné. Čtivé. Upoutalo mě to. Opravdu super napsané :).
Trochu mi to někoho připomíná;) :/...

2 Kerria Kerria | Web | 28. prosince 2013 v 22:52 | Reagovat

Je to docela čtivý, ale je to jen takový nástin situace. Pro mě tomu chybí nějaký konec. Možná je to však jen tím, že z té poslední věty chápu pouze slovo "tabléét" a to ještě ne moc dobře :-D

3 gaia gaia | 28. prosince 2013 v 22:58 | Reagovat

[2]: Konec... Někdy konec je za hodně dlouho... Tohle je bezmoc, bezvýchodiska, závislost, která učí vykrucování, v ní zase narůstání křivdy,... děti hrají taky, odmítají jen sem tam, když vzorem je otec, hrající nonstop... Konec býval v takových povídkách kufry za dveřmi, ale já chtěl popsat bezmoc a pád kamsi a nikdo neví kam a jak dlouho ještě... Je to konce? Není to ještě konec? přijde něco? Nebot to všechno po špičkách skončí?

4 Kerria Kerria | Web | 29. prosince 2013 v 0:08 | Reagovat

[3]: Napadlo mě, že sama asi ještě netušíš, jak bude příběh pokračovat a jak skončí. A proto chceš nechat konec otevřený. To klidně může být. I tu bezmoc cítím, ale já tak nějak u této povídky očekávám, že poslední věta/y budou patřit hrdince. Nějaká její reakce, ať už slovní, myšlenková nebo jen pohyb, povzdech, emoce...

5 Bramboreena Bramboreena | 29. prosince 2013 v 11:54 | Reagovat

Mně naopak konec připadá povedený a skvěle výstižný: kluci si k vánocům přejí wíčko, aby mohli pařit stejně jako táta, čili jdou v jeho stopách a vidí v něm vzor, a to bez ohledu na to, jak moc se matka rozčiluje a jak moc s tím nesouhlasí... Jinak ale musím říct, že je to hodně černobílé: vypravěčka je tu "ta hodná", správná ženská se smyslem pro rodinu a realitu, a manžel totální záporák, který vůbec nepomáhá s domácností a táhne ji ke dnu. Nemůžu si pomoct, ale je mi ho líto a nedokážu ho tak jednoznačně odsoudit. Ten chlap zjevně není hloupý, není to žádný asociální alkoholik, který by odjakživa členy rodiny mlátil a choval se hnusně atd. Takové samozřejmě nemá cenu snažit se "spasit" tím, že se ženská bude "obětovat". Tohle je ale podle popisu normální a inteligentní člověk, kterého jenom potkala velká rána osudu - neúspěch. Musí být šíleně frustrovaný z toho, že se nemůže uplatnit - a ona se staví do role vzorňačky a dává mu to sežrat ještě víc. Tím přece nemůže dosáhnout ničeho jiného než ještě hlubší roztržky. Mám velké pochopení pro to, že existují fantazijní světy mimo naši "normální"realitu, do kterých má člověk občas chuť se ponořit. Když jsem zabraná do vlastního psaní a někdo by po mně chtěl, abych šla vyměnit žárovku, asi bych mu ukousla hlavu. :) Je samozřejmě destruktivní, když se to člověku vymkne a přeroste to všechny meze, jako se to stalo hrdinovi (tedy spíš padouchovi) z této povídky. Ale pokusila se ta žena někdy zahrát si tu hru s ním? A třeba přijít na to, co mu ta vymyšlená realita dává tak cenného, že to vyměnil za rodinu a opravdový svět? Nemá cenu na něj svatouškovsky syčet, že je č... (no, řekněme radši "bídák bezectný"!) ale spíš mu zkoušet nabídnout nějakou alternativu: něco ve vnějším světě, co je zajímavější než ta hra. Žádné "měl bys" ho od ní nedostane. Možná propadl závislosti už tak beznadějně, že by to stejně nepomohlo a nic by se s tím dělat nedalo, ale tím, že se hrdinka o žádné vcítění do jeho situace ani nepokusila, ztrácí moje sympatie.

6 gaia gaia | 30. prosince 2013 v 0:47 | Reagovat

Otázkou je, zda člověk prostě má jít a hledat práci a vzít nějakou tzv. pod svou úroveň už jen proto, že je zodpovědný, má být vzorem pro své děti a ne parazitem, co trucuje, protože na trhu práce na něj ta manažerská prostě už nezbývá... Zda se nemá učit jiné nové věci a uplatnit se jinak. Zda virtuální svět nesvádí k tomu, že člověk je spokojený, buduje, komunikuje s ostatními hráči, ale ztratil kontakt s realitou. Muž v povídce nejeví ani náznakem, že by měl depresi. On jenom stále opakuje podobné důvody, proč nemůže dělat to nebo ono. Závislost vede ke lhaní, parazitování, ztrátě kontaktu s realitou,... Samozřejmě, že v případě závislosti (alkohol, drogy) je to viditelnější a téměř hmatatelné důsledky velmi brzy. Gamblerství vede ke ztrátě nejen peněz, ale i velkým dluhům. Závislost na jedné hře (typu Stronghold) vede ke všemu výše jmenovanému, ale nelze to přesně uchopit, nejsou facky, nejsou dluhy, nejsou prázdné flašky, vpichy... Ale ztráta paměti u těchto lidí, co hrají hru pořád krom pár desítek minut denně, kdy něco musí udělat, je velká, je pro ně důležitější vyhrát další hrad na pc než jít s dětmi někam, ... V povídce se nemluví o hráčství, které je sem tam hodinu. Tady se mluví o člověku, který vstane a hraje, odchází spát k ránu, spí tak tři hoďky, hraje dopoledne, hraje odpoledne, večer, v noci... A má přitom, dvě děti. Nesměšovala bych single člověka s mužem/otcem/manželem... Také bych nesrovnávala intelektuální zájmy s hraním na pc. Psaní, jak zmiňuje Elinor, za které byla peskována, je tvořivá věc, kdy pracuje pravá i levá hemisféra, je to tvorba. Hraní na počítači může být relax, když je v určitých mezích. V případě 20 hodinového hraní denně jde o závislost, která ničí rodinu i konkrétního hráče... Tak to je můj komentář k tomu, aby se nepletly hrušky a jablka. Edith Holá

7 Bramboreena Bramboreena | 30. prosince 2013 v 2:00 | Reagovat

Pak to ale skutečně nemá řešení. Pokud je to v té povídce tak, jak dodáváš v komentáři, tak je to bezvýchodná situace, se kterou se nedá nic dělat: ten člověk je troska, je odepsaný, je přítěží, a jediná možnost pro tu ženu je sebrat děti, rozvést se a odejít. Takový odchod jistě nemusí být jednoduchý a popis všech problémů, které kolem toho ještě vzniknou, by určitě vydal na román - nicméně jejich vztah už je uzavřená věc, o ten už se nebojuje, hodnocení situace je jasné (pravdu má samozřejmě ta žena, závislost je zlo), vývoj u konce, protože pracovat na nějaké záchraně vztahu se už v tuhle chvíli nedá. Budiž. Povídka se redukuje jen na smutný povzdech ("co mě to nešťastnou potkalo, já se tak snažila a on je totální parazit." Není tam nic jako "budu ještě bojovat", ale ani "tak na něj kašlu, pojďme pryč a nechme to za sebou"). Je v tom až po uši na začátku, a je v tom až po uši i na konci. Neříkám, že je to špatně, to vůbec ne - v životě to jistě takhle chodí a je naprosto legitimní to tak napsat - jenom poznamenávám, že při tomhle jednostranném a neřešitelném uspořádání se nemůže rozvinout žádné drama. Nejsou tu dvě rovnocenné postavy, které by měly každá svůj díl pravdy a mohly spolu nějak interagovat a snažit se čehokoliv dobrat; je tu jen Žena a její Křivda...

8 Al. Al. | 7. ledna 2014 v 14:35 | Reagovat

Dostali kluci co chteli?

9 Lucerna Lucerna | 16. března 2014 v 10:12 | Reagovat

Pokial sa zavyslost vymkne kontrole, dokaze poriadne skomplikovat vstah. Zaujmalo by ma ako to dopadne :-|. Neverim na stastne konce, ale dobre sa citaju.

10 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 16. března 2014 v 10:19 | Reagovat

[9]: Dobře se čtou, ve skutečnosti fakt nejsou:-(

11 Arlenehaf Arlenehaf | E-mail | 22. července 2017 v 23:05 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil":
captcha breaking of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another categories of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
Good luck!

XRumer20170721

12 Carolyntat Carolyntat | E-mail | 6. srpna 2017 v 15:00 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil":
captcha recognition of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another size-types of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
You read it - then IT WORKS!
See you later!

XRumer201708

13 Dol33larBer Dol33larBer | E-mail | 13. srpna 2017 v 3:33 | Reagovat

<b>Добро пожаловать на наш сайт</b>
<b>V.I.P. Услуги
OpenVPN
DoubleVPN Service
Proxy/Socks Service</b>
<a href=http://0.00000007.ru/2#5S6325kXpb>
<img>http://0.00000007.ru/3#RC51AmyaK2</img>
</a>
------------------------
Постоянно большое количество socks и proxy серверов online
на данный момент: 33557 IP в 198 странах мира
<b>Очень высокая анонимность - мы гарантируем, что наши эксклюзивные прокси сервера на все сто процентов анонимны</b>
(тоесть не ведут логов и не модифицируют http заголовки)</b>

Шифрация траффика до сокс сервера, собственные технологии туннелирования траффика!
Сверхнадёжная защита IP и всех без исключения соединений без эксплуатации VPN
Возможность защищённого соединения с сокс серверами включена на всех тарифах! Сохранить в тайне или изменить свой IP можно 2-мя кликами мыши.

<b>Совместимо с Windows 2k/2k3/XP/Vista/Seven/Win8
Совместимо с MacOS, Linux, BSD (100% работоспособность через WINE)
Совместимо с любыми виртуальными машинами</b>

Безусловно САМЫЕ доступные цены на анлимитный доступ при самом высоком качестве
Наше правило - больше покупаешь - меньше платишь
Возможность выбора наиболее подходящего анонимного прокси сервера - фильтрация по маске
-IP Hostname Language Uptime Country City Region-
Неизрасходованные прокси не сгорают при истечении времени действия аккуанта.
ICQ бот на всех тарифных планах!
<b>Профессиональная техподдержка</b>
Автоматическая оплата средствами популярных платёжных систем WebMoney , PerfectMoney и BITCOIN
Полностью Анонимный VPN Сервис
Доступ по защищённому https протоколу
<b>Всё что необходимо для получения доступа это зарегистрироваться и произвести оплату!</b>

<a href=http://0.00000007.ru/2#8PPH7zFxeM>Vip proxy</a>
__________
centos openvpn
приватный прокси бесплатно
блокировка вконтакте
элитные анонимные прокси

14 Avia777cal Avia777cal | E-mail | 17. srpna 2017 v 1:02 | Reagovat

<b>Авиабилеты по РУ за 60 процентов от цены кассы.</b> по МИРУ - 50%| <b>Телеграмм @AviaRussia</b> только этот, другие не используем.

Надежно. Выгодно. Без слётов. И БЕЗ каких-либо проблем.

Оплата:
ЯндексДеньги, Webmoney (профессиональные счета)
Рады сотрудничеству!
________

купить авиабилет недорого аэрофлот
купить билеты +на самолет дешево туда
купить дешевые авиабилеты онлайн официальный
дешевые авиабилеты акции скидки
авиабилеты москва ростов +на дону недорого

15 Georgerailk Georgerailk | E-mail | Web | Včera v 0:18 | Reagovat

<a href=http://cyril-leytsihovich.ml/>цель за 90 дней психолог для млм, сетевой маркетинг государственный реестр профессий рф</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama